Hledáte návrh hromadní žaloby?

Návrhy hromadných žalob můžete prohledávat, sdílet a nebo podpořit, můžete také prohledávat hromadné žaloby podle kategorií.

Hromadné žaloby

#zdravotnická zařízení

Každý pacient má právo seznámit se s dokumentací, vedenou o jeho léčbě. Může si vyžádat kopii či výpis, které je možné zpoplatnit, nebo do dokumentace nahlédnout (a třeba si kopii pořídit vlastním fotoaparátem). V posledních letech dochází k tomu, že řada poskytovatelů zdravotních služeb nahlížení pacienta a dalších osob do zdravotnické dokumentace zpoplatňují, a to nemalými částkami. Jedná se např. o Thomayerovu nemocnici, která za každou započatou čtvrthodinu nahlížení účtuje 75 Kč, Psychiatrickou léčebnu v Brně Černovicích, která za stejný čas nahlížení pacientům účtuje 81 Kč, nemocnici ve Slaném, která po pacientech požaduje paušálně 50 Kč či Vítkovickou nemocnici, která paušálně zpoplatňuje vyhledání dokumentace k nahlédnutí pro pacienta (pokud o ni nepožádá jiný lékař) a to částkou 200 Kč. [b]Proti komu:[/b] Zdravotnická zařízení, která účtují poplatek za nahlížení do zdravotnické dokumentace [b]Právní základ:[/b] Základní právo pacienta na přístup ke zdravotnické dokumentaci vychází z čl. 10 odst. 2 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který zní: „Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu.“ Tento princip je dále rozveden ve vnitrostátních předpisech, konkrétně v zákoně o zdravotních službách (ZZS). Jeho § 65 odst. 1 písm. a) říká, že „Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie pacient nebo zákonný zástupce pacienta.“ Co přesně dotyčné předpisy říkají o možnosti úhrady případného nahlížení? V § 65 ZZS o takovéto možnosti mlčí, pouze upravuje další mechanismy nahlížení a jmenuje další osoby, které mají na toto nahlížení v jistých situacích nárok. V paragrafu následujícím je pak stanoveno, že poskytovatel, který je požádán o pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace, může na oplátku požadovat „úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace“ [§ 66 odst. 3 písm. a) ZZS], a v případě, že jsou tyto výpisy nebo kopie posílány poštou, tak také úhradu která „nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním“ [§ 66 odst. 3 písm. b) ZZS]. Jiné ustanovení, které by se týkalo přístupu pacienta k své zdravotnické dokumentaci a jakkoliv hovořilo o možnosti poskytovatele zdravotních služeb požadovat po tomto pacientovi nějakou finanční částku, již nenajdeme v ZZS, ani v jiném právním předpise. Toto nás může vést jedině k tomu závěru, že na základě argumentu e silentiolegis nemá vymáhání jakýchkoliv finančních částek v tomto případě oporu v zákoně, a není tedy legálně možné. Je proto překvapující, že někteří poskytovatelé i přesto částku za nahlížení ve svých cenících upravují a skutečně ji po pacientech požadují, a to i přes jejich nesouhlas. [b]Přidejte se:[/b] Pokud po vás váš lékař nebo zdravotnické zařízení požadují úhradu za samotné nahlížení do zdravotnické dokumentace, nebo pokud jste již takový poplatek zaplatili, přidejte se k hromadnému postupu. Věříme, že takto budeme moci tuto nezákonnou praxi vymýtit.